Mužáci ze Zlína

Mužáci ve Strážnici (2006)

Mužáci nám o sobě poslali krásný text, vkládáme jej sem celý a těšíme se na jejich vystoupení:-)

Radosti a starosti Mužáků ze Zlína

My máme svůj věk, to znamená, že už jsme na světě dost dlouho nato, abychom vážili slova a zbytečně nemudrovali…

Poprve jsme se sešli 20. dubna roku 2002 a začali jsme si říkat Mužáci ze Zlína. Kdy a kam máme přijít, zavelí Ludvík Pavlištík nebo starosta František Zuska, o tom co budeme zpívat, tedy o repertoáru, rozhodujeme společně. Písničky si vybíráme z celého Slovácka.

Většina z nás léta letoucí zpívala a tancovala ve zlínském Slováckém krúžku – pozdější Vonici. A protože nás chuť ke zpěvu nepřešla ani v seniorském věku, domluvili jsme se, že si občas zazpíváme. Nejvíc sami pro sebe – pro svou radost. Když si nás ale někdo chce poslechnout a ono „nám to ide“, tož máme také radost. Největší radost ale máme, když se z našich posluchačů stanou naši spoluzpěváci.

„Fůru“ radostí si užíváme i na zkouškách:

  • v prvé řadě nás rozradostní, že jsme se sešli všichni a že tudíž vzdor pokročilému věku tu „furt sme“,
  • radost také máme, když si někdo z nás vzpomene na další pěknou písničku, kterou ještě nemáme v repertoáru,
  • ale největší radostí je, když zjistíme, že si pamatujeme všechny texty a dokonce i pořadí písniček v programu.

Akorát, že těch čtrnáct dnů mezi zkouškami vždy uteče jako voda. Ono nám to s přibývajícími léty vůbec všechno utíká. Ale to není radost, to je starost. Jenže starosti my ve zkouškách  nevedeme. Zato se ale nikdy nezapomeneme pomodlit:

Bože nám požehnaj,
všecko nám dobré daj,
naše vinohrady
od škody zachovaj.
Nezapomeňme sa napít!

Celkem je nás 16 a dohromady je nám kolem tisíce roků.

Mužáci na Mezinárodním festivalu dechových a folklorních souborů ve Zlíně (2010)